Definice slepoty

Buch, buch, buch!! „Hej! Pusťte mě dovnitř!“ křik se rozpíná otevřeným prostorem a odráží se zpět ke mně od masivní zdi. Ozvěna však zní spíše jako šeptavé varování od jedné z mých umlčených částí. Buch, buch, buch! Udeřím na dveře opět, větší silou avšak méně jistě. „No tak! Nesu vám nějaké lampy! Jsou levné! Otevřete dveře! Pusťte SVĚTLO dovnitř!“

Kdy mi dojde, jak nesmyslné je bušit svojí hlavou proti obranám druhých lidí, snažit se proklouznout dovnitř a ukázat jim jejich pravé já, vyléčit jim jejich slepotou k sobě a ostatním, k násilí, k ponižování, …? Kdy mi dojde, že tím co dělám jen provokuji jejich obrany?

Možná je jednodušší otevřít vlastní dveře a nechat druhé nakouknout dovnitř…

Když se pak budou chtít podívat i do sebe, budou mít možnost se sami rozhodnout…