Proč si lidé připadají sami sobě oškliví?

Protože je to někdo naučil. Protože je někdo považoval za ošklivé, špatně, zlé, ať už skrytě, nebo otevřeně, vědomě, či nevědomě.

Malé děti se učí mít rády sebe sama skrze bezpodmínečnou lásku druhého člověka. Jsem milovatelný, mám hodnotu, stojím druhému za respekt a zvědavost, ať už dělám cokoliv a vypadám jakkoliv, i když momentálně nevypadám nejlépe, nebo nemám náladu, nebo neuspokojuju druhého, nebo mám pocity, které jsou pro druhého nepříjemné.

Někteří lidé si pořizují děti, aby je měl konečně někdo rád a obdivoval je, aby uspokojili potřeby rodičů. Když se dítě snaží z tohohle pouta vymanit a prosadit si vlastní potřeby, rodiče mu řeknou že je špatné, že neposlouchá, že je zlé, že zlobí, atd.

No a to se občas vrací i v dospělosti v podobě neurčitých „nevysvětli­telných“ pocitů, že je se mnou něco špatně, že vypadám zvláštně, že záleží na tom jak mě vidí ostatní.